Základní plavecké dovednosti

Výuka základních plaveckých dovedností

AKCE: Pro měsíc květen a červen 2022 nabízím pro nové zákazníky slevu ve výši 50 % na veškeré tréninky, tedy od 350 Kč/45 min. trénink.

Zvládnutí základních plaveckých dovedností je vstupenkou pro výuku jakéhokoli plaveckého způsobu (prsou, znaku, kraulu i motýlka). Pokud jste neplavci a neumíte plavat žádným plaveckým způsobem nebo některou z těchto dovedností neovládáte, je zapotřebí projít touto plaveckou průpravou. U dospělých se tyto prvky základních plaveckých dovedností zařazují do tréninků průběžně spolu s výukou konkrétního plaveckého způsobu. Mezi základní plavecké dovednosti patří: dýchání do vody, splývání, pád do vody, rozvoj pocitu vody, orientace pod vodou a potápění.

Vznášení se ve vodě a splývání

Naučit se vznášet ve vodě je jednou z klíčových dovedností pro výuku jakéhokoli plaveckého způsobu. Měli bychom dokázat být ve vodě v klidu, nepanikařit a dokázat se ve vodě uvolnit. Vznášení probíhá na břiše, nebo na zádech a tělo je při něm relaxované a pokud možno nehybné. Videa ke vznášení se na zádech najdeme na YouTube pod frází: „floating on your back swimming“, pro splývání na břiše pod frází: „front floating swimming“. Klíčem pro vznášení se na zádech je relaxovaná pozice těla, uši potopené, pohled směřuje vzhůru, prsa a boky míří vzhůru. Nohy jsou těžší než zbytek těla, a tak mohou lehce klesat ke dnu. Proto stabilní pozici si můžeme dopomoci lehkým kopem. Při vznášení se na břiše je hlava zcela potopená, ruce a nohy mohou směřovat například do hvězdice a vydechujeme volně nosem, případně zadržíme dech. Doporučuji shlédnout video: „How to Float for Beginning Swimmers“ od iSportdotcom či „LEARN TO SWIM: TUTORIAL FOR BEGINNERS (THIS WORKS!)“ od SwimUp.

Splývání je lehce zpevněná pozice, kdy tělo ve vzpažení leží nehybně na hladině, a to buď na zádech či na břiše. Obvykle se splývání nacvičuje s lehkym odrazem od stěny bazénu nebo ode dna bazénu. Protože nohy jsou těžší než zbytek těla, tak obvykle postupně klesají ke dnu. Nicméně zpočátku je tělo ve splývavé pozici naprosto rovně a leží v horizontální pozici nehybně na hladině.

Dýchání do vody a zádrž dechu

Zvládnuté správné dýchání a umění zadržet dech patří mezi základní předpoklady pro výuku jakéhokoli plaveckého způsobu. Zjednodušeně řečeno: nádech pusou, výdech nosem! Nádech pusou je vždy, a to bez výjimky. Provádět nádech nosem je velice nebezpečné, snadno vnikne voda do nosu a hrozí dosti nebezpečné zakuckání. Bohužel nádech nosem u slylu „paní radová“ vidíme v bazénech dnes a denně. Takže pamatovat, nádech u plavání vždy pusou, bez výjimky! Výdech sice může být provedem libovolně, tedy: pouze pusou, pouze nosem, či kombinací pusy a nosu zároveň, nicméně snažte se vždy vydechovat hlavně nosem! Pusa se nám při výdechu trošičku přidá spíše automaticky, aniž byste na pusu přímo mysleli, protože z kraje výdechu „vyplivneme“ při výdechu pusou přebytečnou vodu a pusu zavřeme až ve vodě. Při výdechu myslete hlavně na svůj nos a na pěkný a plynulý výdech nosem. Správné dýchání uklidňuje a pomáhu relaxaci těla ve vodě. Naopak špatné dýchání se zádrží dechu zvyšuje stres.

Zadržovat dech při pravidelném dýchání a plavání nebudeme. Po rychlém nádechu ústy bude ihned následovat plynulý a dlouhý výdech nosem. Výdech musí začínat krátce před ponořením do vody ještě nad hladinou a ukončí se zase až s návratem nad vodní hladinu. Po celou dobu, co jsme hlavou ve vodě, tak vydechujeme. Nádech provádíme samozřejmě nad vodní hladinou, jinak bychom se začali topit a vdechli vodu. Dýchání profesionálních plavců se může trochu lišit od techniky dýchání určené pro začátečníky či rekreační plavce, někteří pracují se zádrží dechu a též s rychlým výdechem ústy a nosem ke konci záběru. Pro hobíky a rekreační plavce však platí zásada rychlého nádechu pusou a pomalého postupného plynulého dlouhého výdechu nosem bez úmyslného zadržování dechu. Umění zadržet dech je také důležité a naučíme se ho. Zadržení dechu je důležité hlavně při delším plavání pod vodou a při potápění. Zádrž dechu umožní též plavci či neplavci být v klidu ve vodě, aniž by se potopil. Zádrž dechu je snazší než samotné dýchání do vody.

Teorie dle UK FTVS

Teorii k základním plaveckým dovednostem určenou spíše pro trenéry najdeme od Ireny Čechovské a Jitky Pokorné na webu FTVS UK: Vznášení, splývání a hydrodynamická poloha a v elektronické studovně FTVS UK (lekce 2 až 4).

Výuka a zdokonalování základních plaveckých dovedností

Základní plavecké dovednosti procvičuji hlavně s neplavci a poloplavci. Průběžně jsou tyto dovednosti zdokonalovány i u plavců. Výuka probíhá naprosto individuálně formou pravidelných tréninků. Uvedený rozpis je pouze orientační.

Plavecké předpoklady
(minimální požadovaná plavecká úroveň)
Předpokládaný obsah tréninků
(rozpis je pouze orientační)

Předpoklady plavecké výuky:

  • specifické požadavky zde nejsou žádné, předpokládáme, že se jedná o naprostého začátečníka a neplavce,
  • je vhodné nemít strach z vody,
  • dobrý zdravotní stav.

Poznámka: Časová náplň i délka výuky je značně individální. Děti se těmto dovednostem učí nenásilnou formou několik let, než začnou s výukou samotného plavání. Dospělí sice chápou rychleji, co po nich lektor plavání chce a jsou cílevědomnější, ale na druhou stranu bývají více nemotorní a chybí jim přirozená hravost a schopnost přirozeného rychlého učení. Různé psychické bloky a zábrany se mohou odstraňovat i řadu let… Tempo výuky je individuální.

Hrubý nástin možného obsahu plaveckých lekcí:

  • seznámení se s vodním prostředím,
  • potápění, výlov předmětů ze dna, chůze a běh ve vodě,
  • vznášení se na břiše a na zádech,
  • splývání na břiše a na zádech,
  • potopení hlavy,
  • otevření očí pod vodou,
  • kotoul ve vodě,
  • přetočení kolem podélné osy,
  • rozvoj pocitu vody,
  • dýchání do vody na místě i za pohybu,
  • kraulové nohy,
  • zvládnutý pád do hluboké vody.

Cíl: Odstranit strach z vodního prostředí a naučit se základním plaveckým dovednostem jako je: dýchání do vody, splývání, pád do vody, rozvoj pocitu vody, orientace pod vodou a potápění. Neplavec se naučí přikopávat kraulové nohy, pomocí kterých se ve vodě pohybuje. U dospělých neplavců probíhá osvojování základních plaveckých dovedností obvykle souběžně s výukou prvního plaveckého způsobu, kterým bývají prsa či kraul spolu se znakem.

Poznámka: Oficiálně uznávaným krítériem pro to, aby někdo byl označen za plavce je uplavaná souvislá vzdálenost 200 m bez jakéhokoli odpočinku a zjevných známek vyčerpání. Pojem poloplavec příliš literatura nepoužívá. A neplavec je ten, kdo neuplave ani 10 m.